Sonet Věruš Procházkové
16. 5. 2007
Přátelství navždy
Já potkala štěstí své,
a za to jsem moc ráda,
jsi prostě jediný z tisíce,
děkuji, že mám toho nejlepšího kamaráda.
Utřeš slzu, když mi stéká,
rozesměješ celý den,
my se smějem i když svět se vzteká,
vyslechneš každičký můj sen.
Pevným obejmutím vyjádřím svou vděčnost,
když je zle, chytnem se a utečem do pohádky,
je to přátelství co trvá věčnost.
Tak ještě jednou děkuji,
za to, že tě vůbec mám,
budu stále s tebou slibuji.