Sonet Toma Vaníčka
Život je pes
V sobotu, šel jsem šel zrovna z kina,
však nebyla to cesta ze zlata....
Okradli mě, spadl jsem do bláta,
před domem potkal jsem skina.
.
Vzbudím se zmalovanej jak Kissáci,
tak proč mě nikdo nemá rád.
Padám do hlubin, je to velký pád,
život je pes, kašlu i na práci.
.
Doufám, že to není moje vina,
asi to bude něčí odplata,
pustím si hudbu, dám si kapku vína.
.
A satan ve mě má pořád hlad,
až teď poznávám života věci,
život je prostě pes, jdu radši spát.