Básnička Aničky Machotkové
Smutný život studentky Novopackého gymplu,
který končí happy endem…
Dnes jsem byla ve škole,
zkoušeli mě z chemie.
Mě z toho snad klepne pepka,
to je moje osmá pětka.
Brzy bude výročí,
to s našima zatočí.
Tolik pětěk nemá snad,
ani nejhloupější žák.
Rychle jsem šla ze školy,
že budu psát úkoly.
Pak mě ale napadlo,
postavím si letadlo.
Doma budu ještě dřív,
než by Tonda z okna pliv.
Z nápadu však sešlo,
protože to nešlo.
Neměla jsem s sebou běžky,
domů jsem šla teda pěšky,
bolely mě tuze nožky.
Ještě než jsem došla domů,
narazila jsem do stromu,
Mozek se mi pochroumal,
lékař mi to prozkoumal.
Mozek tam však nenašel,
kampak asi odešel?
Nikdy už se nevrátil,
v prach se tehdy obrátil.
Po mozku tam díru mám,
a na to se vymlouvám.:
Už nechodím do školy,
a nepíšu úkoly,
chodím sem, tam po poli,
pěstuji tam fazoli…